Návrat vlaků vítám

Přiznám se, že zpráva o možném návratu vlaků na lokální tratě v Pardubickém kraji mě potěšila („Radní slibují i své kontakty na východ“, LN 20.11.). A ještě více by mě potěšilo, kdyby tato renesance železniční dopravy nastala i jinde. Pokládám totiž za ostudu a facku zdravému rozumu, když se ruší železniční spoje, zatímco silnice pod náporem dopravy kolabují.

A neobstojí tak často uváděné ekonomické argumenty. Ty jsou totiž spíše pseudoekonomické. I naprostý ekonomický laik selským rozumem přijde na to, že se musí ptát nejen na úsporu ze zrušeného provozu, ale také, zda to nepovede naopak k růstu výdajů jinde a zda ty náhodou nepřevýší „úsporu“. Nemám ale pocit, že by se při rušení vlakových spojů, ba i celých tratí takto systémově uvažovalo.

 

Počítá například někdo, kolik cestujících (a tržeb) ubude na hlavní trati, když se zruší provoz na přípojné lokálce? O kolik vzroste provoz na souběžné silnici? Jak se ta zátěž projeví na zvýšené potřebě oprav a finančních nákladů na ně? Jak se změní bezpečnost dopravy na té silnici? Kolika lidem zrušení provozu tak zkomplikuje cestu do zaměstnání, že přijdou o práci, a o kolik se následně budou muset zvýšit výdaje na podpory v nezaměstnanosti?

 

Jak moc se ušetří převáděním dopravy na silnice, dosti výmluvně vypovídá pouhé vyčíslení ekonomických důsledků dopravních nehod na silnicích. Podle údajů Ministerstva dopravy   citované tiskem způsobí smrt jednoho člověka při autonehodě celkovou ekonomickou ztrátu 17, 6 miliónu korun, těžké zranění 3,8 miliónu a lehké cca 650 tisíc. Statistika Policie ČR uvádí, že loni na silnicích zemřelo 703 lidí, celkově tedy společnost ti mrtví na silnicích stáli více než 12,4 miliardy korun. Těžce zraněných bylo 3 092 (náklady11,7 miliardy korun), lehce zraněných 22 519 (14,6 miliardy). Když připočteme ještě materiální škody za 4,6 miliardy, dostáváme sumu nejméně 43,3 miliardy korun. Že by se i za pouhý zlomek té částky nezaplatil celoroční provoz  na takzvaně prodělečných regionálních tratích? Vždyť třeba  proslulou Kozí dráhu dotoval Ústecký kraj 150 tisíci korunami ročně. A kolik  životů by se ušetřilo, kolik lidského hoře!

 

Nedávno jsme se v saském Ebersbachu zúčastnili jedné z akcí česko-polsko-německého vzdělávacího a setkávacího projektu Lanterna Futuri. Děti i dospělí ze všech zúčastněných zemí spolu po sousedsku a v pohodě strávili ve zdejší základní škole sobotní dopoledne, jako by se tak setkávali odjakživa. Hranice tu už zmizely nejen administrativně. Bohužel nám je při zpáteční cestě opět připomněly České dráhy. Ty v roce 2010, tři roky po vstupu naší země do schengenského systému, zrušily provoz na železniční trati z Rumburku do Jiříkova, které vlastně tvoří s Ebersbachem dvojměstí.

 

PhDr. Miroslav Hudec, psycholog

26.11.2012 Vytisknout Vytisknout
Zpět do sekce Publicistika
(c) Šimon Lomič (simon.lomic@volny.cz)

Zvětši Zmenši