Z 2. zasedání zastupitelstva města Česká Lípa
Po šesti a půl hodinách strávených v úterý na krajském zastupitelstvu (s ostudným odvoláváním paní Kocumové z místa statutární náměstkyně hejtmana a radní pro zdravotnictví) jsem se těšil, že středeční zastupitelstvo (26. listopadu) městské bude krátké, že páteř bude méně trpět.
Odhadoval jsem to maximálně tak na dvě hodiny. Vždyť hlavním a opravdu důležitým bodem byla volba členů a předsedů výborů, ostatek byly více méně formální body typu „Odvody odpisů školských příspěvkových organizací…“ nebo „Příloha ke zřizovací listině…“, které procházely s minimální či spíše žádnou diskusí. Pěkně jsem se sekl, končili jsme až po třech a půl hodinách, kolem půl osmé večer. Přece jen drtivá převaha úplně nových zastupitelů (16) i určitá nezkušenost zcela nového vedení města způsobily, že jednání nešlo tak hladce, jak jsme byli v posledních létech zvyklí. Navíc vypadával web města, zejména pan Skokan, který měl soukromý notebook, se nemohl dostat k zastupitelským materiálům tam umístěným, a vedl až únavnou a velmi emotivní diskusi s novou starostkou. Chvíli naznačoval, že za těchto okolností (hádali se i o to, jestli nepřekročil povolený počet diskusních příspěvků) se může akorát tak sebrat a jít domů, protože práce zastupitele mu byla znemožněna.
Hádky byly též o doplnění programu o bod, který jsem navrhoval už na ustavujícím zasedání, totiž o záměr zřídit lavičku Václava Havla (k 25. výročí Listopadu). Všichni stejně jako minule o překot tvrdili, že tenhle záměr podporují, včetně pana Pance (KSČM) a členů ODS, všichni ale tvrdohlavě trvali na tom, že aby mohli o záměru hlasovat, chtějí k tomu nějaké materiály, chtějí vědět, kolik to bude stát (ta borská lavička údajně měla vyjít na 300 tisíc, ale to se mi zdá moc). Marně jsem se snažil přesvědčit (a musím říci, že mě v tom podpořila i paní starostka), že nemá smysl zaměstnat odborné útvary města prací na materiálu, pokud by se následně ukázalo, že ho zastupitelé nepřijmou, že teď jde jen o to vyjádřit se, zda je většinová vůle vůbec se záměrem zabývat. Vše marno, pro zařazení bodu do programu hlasovalo jen osm lidí, 17 se hlasování zdrželo. Už to začíná být hloupé, veřejnost si to nepochybně vysvětlí tak, že zastupitelstvo lavičku nechce. To jsem také při jednání nahlas řekl. Přesto paní starostka navrhla, že se zkusí na městě poradit, jak tedy alespoň nějaké minimální materiály na příště připravit a že mi dá vědět.
Než se vůbec schválil program jednání, uplynula skoro hodina. Další hádka se rozjela o výši odměn členů výborů, kteří nejsou zastupiteli. Navrženo bylo 400 korun za jedno jednání výboru, opět pan Skokan mínil, že by odměna měla být stejná jako u zastupitelů, což jsem v hlasování i podpořil – návrh dostal celé dva (!) hlasy…
Počty členů výborů jsou poprvé za těch 20 let, co jsem v zastupitelstvu, vázány na počty získaných mandátů. Například my s jedním mandátem můžeme nominovat pouze pět našich zástupců do výborů. A ještě nám dali dvě místa ve Výboru pro životní prostředí, ač bychom se spokojili s jedním, protože bychom měli obsazený o jeden výbor víc. Takto z výborů úplně vypadly paní Šumová a paní Bůžková, což mě mrzí. Pracovaly velmi dobře, byly odbornice a neodkývaly všechno tak, jak to bylo předloženo – ale možná právě to vadilo. Výbory nemají být žádné politikum, vždyť mají stejně jen poradní hlas, ale odborné skupiny, na kvalitu jejichž doporučení se lze spolehnout.
Takže za „Zelené a Nezávislé“ byli zvoleni Hana Kubát
1.12.2014 Vytisknout
Zpět do sekce Publicistika