Musíme tolerovat všechny nechutnosti neonacistů ?

Neonacisté, ať už z Dělnické strany sociální spravedlnosti nebo z jejího dorostu Dělnické mládeže, se rádi hlásí k českému národu. Však jim také jejich odpůrci posměšně přezdívají „Nicnežnárodi“. Sobotní brněnský marš asi dvoustovky členů druhé ze jmenovaných je ale usvědčuje z toho, že ve skutečnosti na tento národ, na jeho city a hodnoty zvysoka kašlou. Že jejich nacionalistická hesla jsou pouhou vějičkou, lacinou čižbou hlasů těch, kteří příliš brzy zapomněli.

Tento národ si letos a právě v těchto dnech připomíná 70. výročí osvobození od nacistické okupace. Připomíná si tisíce a tisíce obětí, které nás stála, vzpomíná na vypálené a vyvražděné Lidice, Ležáky, Ploštinu, Javoříčko a mnohé další obce (na území bývalého Československa jich podobný osud stihl celkem kolem stovky!), vzpomíná na umučené v koncentrácích, na postřílené na kobyliské střelnici, popravené v pankrácké sekyrárně, na padlé vojáky našich zahraničních armád, na padlé v domácím odboji, na pražských barikádách, na ženy a děti hnané právě v květnových dnech před německými tanky, aby na ně obránci barikád nemohli střílet. A ani v této době není Dělnické mládeži hloupé vyrukovat do ulic znovu propagovat právě tu ideologii, která vedla ke zmíněným zrůdnostem? Ideologii, která tento národ pokládala za méněcenný, který chtěla po vyvraždění jeho elit (s čímž hned začala) dílem germanizovat a přinutit k roli sluhů, dílem vystěhovat kamsi na Sibiř. Mimochodem, domnívají se snad neonacisté, že oni by se osudu svého národa vyhnuli? Neslyšeli nic o mouřenínech, kteří jsou tolerováni jen do té doby, než vykonají, co se od nich očekává? Chápu, že policie těžko mohla konat jinak, než konala, když rozehnala odpůrce, možná mnohem vlastenečtější, kteří se pochodujícím neonacistům postavili do cesty a kteří je svým počtem až desetinásobně převýšili. Konala podle zákona. Ale přesto se nemohu zbavit určitého pocitu trpkosti. Možná i proto, že se mě téma dotýká osobně – dva z mých příbuzných patří k přímým obětem nacistů. Ve Spojených státech nebo ve Velké Británii si jistě mohou dovolit nechat neonacisty a nacionalisty všech odrůd v ulicích pořvávat a mávnout nad nimi rukou stejně jako nad jinými demonstrujícími podivíny. Tam nacistickou okupaci nezažili. U nás je to jiné. Chápu, že zákony o svobodném shromažďování patří k úhelným kamenům demokracie. Ale přece jen, neměly by alespoň poněkud reflektovat naši draze zaplacenou historickou zkušenost? Obávám se, že policejní konstatování, že náckovská demonstrace proběhla (ovšem až na ty rozehnané antifašisty) v podstatě v klidu, nestačí k uklidnění obav, vyjádřených nakonec i tou na naše poměry nezvykle masovou protidemonstrací .