Trhání cizích švestek a trhání zloděje

Asi jsem nebyl jediný kluk, kterého některý ze sousedů  tu a tam nachytal na švestkách – myšleno tentokrát doslova. Skončilo to v nejhorším pár pohlavky. A někdy ani těmi, protože sousedovi bylo hloupé pro pár švestek řezat dítě z rodiny, jejíž sociální poměry znal více než dobře. 

Nevím ale, jak bych dopadl dnes. Poslouchám právě v rádiu výklad o nenechavosti zlodějů švestek, kterých se prý letos urodilo skoro tolik jako toho populárního českého ovoce. Jistěže i moravského, i když v markrabství se mu nejčastěji říká trnky.

Dokážu rozlišit dětské zlodějíčky ovoce od těch, kdo kradou ve velkém a na kšeft. Nakonec, každoročně touhle dobou místní panelákové děti s chutí obírají těch pár ovocných stromů, které nám na sídlišti ještě zbyly po bývalých zahrádkách.

Ani při vědomí toho rozdílu mi ale vůbec nedělá dobře poslouchat volné úvahy dámy (!) stýskající si, že u nás jsou práva zlodějů chráněna lépe než práva jejich obětí. Já vím, zdaleka si nestýská sama. Ten stesk je pěkně nakažlivý a prevencí proti nákaze nejsou ani policejní statistiky, dokazující, že kriminalita u nás stále klesá. Jistě jsou zfalšovány.

A jak že jsou práva zlodějů neúměrně chráněna?  Prý, nejúčinnější ochranou sadu je jaksepatří ostrý pes. Ovšem zákonná povinnost upozornit potenciálního zloděje na toho psa příslušnou cedulí, je podle ní neopodstatněné hýčkání zločinců. Když krade, sám se tím vyřazuje ze společenství slušných lidí, možná z lidského společenství vůbec, a není třeba na něj brát žádné ohledy.

Není sama, kdo takhle uvažuje. Bojím se dokonce, že vyjadřuje názor většiny. Vždyť na sociálních sítích se už léta stále dokola recykluje populární hoax, že v takové Americe má majitel pozemku právo pálit bez upozornění po každém, kdo mu bez jeho vědomí a souhlasu vstoupí na pozemek.  A že u nás  trpíme na přehnaný humanismus, a tudíž se pak nedivme, že tu má kdejaká sebranka Eldorádo.

Líbivou lež nevyvrátí žádná fakta, žádné vysvětlování.  Dokonce ani argument tak pádný, že podobné právo by umožnilo prakticky beztrestné vraždění všech, kdo by se majitelům dotčených nemovitostí znelíbili.

A tak představa psa trhajícího člověka (pardon, zloděje) za to, že trhal cizí švestky, není pro mnohé lidi představou nijak znepokojivou, ničím, nad čím by se měli pozastavit.  Je pro ně pouhopouhým naplněním spravedlnosti: „Neměl tam lézt a nic by se mu nestalo.“

Že právo snad už od dob biblických hovoří jinak – je teď módou přísahat na křesťanské základy evropské civilizace, že rozlišuje závažnost různých provinění a přestoupení zákona? Že existuje něco jako přiměřená obrana a přiměřený trest?  Že snad pořád ještě žijeme v právním státě?

A koho to zajímá?!