U Sosnové měl být původně podjezd

Nechtěl jsem se už ke kontroverzní stavbě u Sosnové vyjadřovat, i když jako dlouholetý českolipský zastupitel a také člen dnes už zapomenutého okresního shromáždění, které fungovalo v 90.létech, jsem byl svědkem, jak se celý projekt rodil a vyvíjel. Ale zajímavý příspěvek pana Zdeňka Dobrého na toto téma („Obchvat u Sosnové nesplňuje vysoké nároky, které mohla křižovatka plnit“, Českolipský deník 11.února) mě nakonec podnítil alespoň k jakési poznámce na okraj.

Souhlasím se jmenovaným, že obludná konstrukce nadjezdu prakticky nic moc neřeší, navíc se obávám, že se stane (už je) místem z dopravního hlediska dosti komplikovaným a proto nebezpečným. Toho betonu je tam zkrátka tolik, že bude asi pro řidiče obtížné tu a tam se do některého netrefit. Přitom původně zastupitelstvem vybraná varianta byl podjezd. Měl by několik výhod, byl by bezpečnější, Sosnová by zdaleka nebyla vystavena takové hladině hluku jako z připravované estakády, zdejší krajinný ráz by také tolik neutrpěl. Bohužel, jediné porevoluční zastupitelstvo, jehož členem jsem nebyl, zvolené na období 2002-2006, revokovalo rozhodnutí, které jsme přijali rok, dva předtím. Oficiálně proto, že by podjezd zasáhl do areálu automobilového závodního okruhu Sosnová. Je-li to pravý nebo aspoň hlavní důvod, nevím. Fakt je, že podjezd by zřejmě vyšel levněji, aspoň těch betonářských prací by bylo o hodně méně, a ovšem, dodavatelské firmy by si méně vydělaly. Mluvit o předražených projektech tehdy ještě nebylo v módě.

Osobně si myslím, že časem převládne názor, který dnes zastávají pouze jednotlivci, že totiž budovaný kolos je u Sosnové neúnosný a že navíc zdaleka nepřinese ten užitek, kteří si od něj mnozí slibují. Že je to spíše jakási obdoba petřínské hladové zdi, i když ta kromě toho, že její stavba v dobách nouze opatřila lidem práci, měla i nezpochybnitelný obranný význam. A když zrovna v ten čas prozření bude málo stavebních zakázek, jistě někdo přijde s „revolučním“ nápadem estakádu snést, křižovatku přebudovat, zjednodušit, umožnit řidičům, aby se v ní lépe orientovali, dodat jí lidské rozměry, a nádavkem ještě osvobodit Sosnováky od neustálého, nervy drásajícího a zdraví ničícího hluku, který je v nejbližších létech čeká.

A samozřejmě, kromě neoblíbených věčných šťouralů nikdo nebude mít zájem se nahlas zeptat: „A muselo se to vůbec stavět?“ Natož, aby požadoval po zodpovědných, budou-li v té době ještě vůbec naživu, aby vydali počet ze svých činů.