Tajemné kruhy na chodníku?

Tak jako se v letní okurkové sezóně setkáváme s tajemnými kruhy v obilí, můžeme se v té zimní setkat zase s kruhy na městských chodnících.  Druhé ze jmenovaných ovšem moc tajemné nejsou, dokonce ani nejde o dílo utajeného žertéře.

Tak jako se v letní okurkové sezóně setkáváme s tajemnými kruhy v obilí, můžeme se v té zimní setkat zase s kruhy na městských chodnících.  Druhé ze jmenovaných ovšem moc tajemné nejsou, dokonce ani nejde o dílo utajeného žertéře.

Ty na obrázku jsou z dolní části českolipské Sokolské ulice, z místa, kde se přechází k autobusové zastávce u Banca. A jejich původ je docela prozaický. Multikára se zimním posypem se tam zřejmě opakovaně zastavila, ale nepřestala sypat chemikálie. Nestálo by to za zmínku, kdyby to nedokazovalo, jak snadno může takový zimní posyp znepříjemnit chůzi po chodníku, místo aby ji usnadnil.

Sobotní ráno 4. února bylo dosti mrazivé. Většina komunikací suchá, vymrzlá. Těch několik skoro do nehmotna nadýchaných vloček spadlých v noci z téměř  jasné oblohy (poeticky se tomu říká šepot hvězd) dokázalo odfouknout jediné projíždějící auto, dokonce jediné došlápnutí nohy.

Na posypaných místech ovšem i v tom více než desetistupňovém mrazu tály a při dalším poklesu teploty utvořily kruhy kluzké jinovatky. Uprostřed kruhu dlažba zůstala suchá, protože posyp byl jen na jeho obvodu. A protože za tak nízkých teplot by  obyčejná kuchyňská sůl (chlorid sodný) neúčinkovala, byl pravděpodobně k posypu použit razantnější (a o dost dražší) chlorid vápenatý. Ten navíc daleko více než obyčejná sůl ničí beton a všechno, co je z něj vyrobeno či postaveno. Tedy i zámkovou dlažbu, která se při dláždění komunikací používá čím dál více a jejíž životnost chemická zimní údržba významně snižuje.

                                                                                                              PhDr. Miroslav Hudec