Šetření na nejchudších může vyvolat další sociální nepokoje

Tak prý je třeba ještě více přiškrtit důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky, ještě více zvednout platby ve zdravotnictví. Pak se prý nemusí zdvíhat daně, zřejmě včetně těch milionářských. A na druhé straně se má státní rozpočet obrat o příjmy tím, že se zprivatizuje poslední zbyteček státních podniků, České dráhy, českobudějovický Budvar a ještě nějaký ten vejškrabek.

Pan Tluchoř zřejmě žije v nějakém svém ideálním ideologickém světě („Rebelové chtějí přiškrtit důchody i dávky“, Právo 10.9.), který realita nikterak neruší. Při známé výši poslaneckých příjmů, navíc ještě s nějakými těmi přivýdělky, se ani moc nedivím. Problém je v tom, že ti, s jejichž osudy si chce takto bez sebemenších skrupulí zahrát, v běžné realitě žít musí. A zejména tisíce těch nejchudších už teď doslova bojují o přežití.

Dnes už jen málokdo popře, že loňský výbuch nepokojů ve Šluknovském výběžku byl výsledkem dlouhodobě neřešené sociálně-ekonomické situace v celé oblasti. A to loni bylo pořád ještě líp než zřejmě bude letos a v letech následujících. Nyní je sice v ulicích Varnsdorfu či Rumburka zdánlivý klid, ale napětí spíše roste, než klesá. Je cítit doslova na každém kroku. Dokladem budiž  například dokument režiséra Davida Vondráčka „Na divokém severu“. Ale  nejen na tom Šluknovsku to pod povrchem doutná. A nad tímto  sudem střelného prachu si někteří „politici“  hrají se svými ideologickými zápalčičkami. Škrtnou, odhodí, škrtnou, odhodí …

PhDr. Miroslav Hudec, psycholog