Polepšování mravů v Řápkově

Tak si představuju, jak poslanecká sněmovna slavně přehlasuje prezidentské veto a bič upletený paní Řápkovou může v předvečer nejkrásnějších svátků roku začít práskat po zádech  přestupníky všeho druhu („Za přestupky pryč z obce“, LN 4.12.).

Pardon, pouze ty, kteří nemají dost peněz, aby si zajistili i docela průměrného advokáta. Jestliže lze třeba ochmelku za opakované opilecké hulákání v ulicích vykázat z obce  pouhým úředním rozhodnutím, je proti takovému rozhodnutí jistě možno podat správní žalobu.

Léto co léto, noc co noc táhnou k ránu pod mými okny z městských hospod, barů a diskoték houfy hulákajících mladých lidí, za nimiž na ulici zůstává spoušť. Dost bych se divil, kdyby začasto nešlo o ty samé. Řada z nich jsou děti z takzvaných lepších rodin, které si opileckými tahy tak trochu zpestřují prázdninovou nudu.Taky nemusí mít nutně v místě trvalé bydliště či trvalý pobyt. Nebo fakticky ano, papírově ne. Už vidím, jak jednomu z nich malý městský úředníček třesoucí se rukou předává lejstro s rozkazem o vyhoštění! A jak lumpův tatík, a ani to nemusí být místní kmotr, poslušně srazí kufry, doma naloží nezdárného synka do naleštěného něčeho lepšího a vyveze ho za hranice obce.

To místní opilec, somrák a zlodějíček Ferda, přespávající pod mostem v pelechu ze starých hadrů a papundeklových krabic, asi nebude moc chápat, co mu slavný ouřad vlastně chce. Dají-li mu něco podepsat, podepíše, zvládne-li to. Škytne, odchrchlá a zase se zachruje do krabic. Nezbyde nakonec, než ho vyprovodit nějakým tím obecním policajtem. Předpokládám, že v zákoně je stanoveno, co přesně znamená zákaz pobytu v obci. Jestli totiž stačí vyvézt ho za tabuli označující její konec a tam ho vypustit, nebo zda je s ním třeba cestovat až  do vedlejšího katastru. Jestli je tam ponechán svému osudu, nebo jestli jej policajt má dovléct přímo na sousední  radnici a odmeldovat tamnímu starostovi, že mu („Hehe!“) přibyl obyvatel, ať se o něj řádně stará.

Tak nebo tak, v téhle malé zemi skoro co kilometr, to obec. Takže pokud se Ferdovi nebude ve Vedlejšově (nebo i v Dalekově) líbit, je zpátky, co by dup. A co pak? Vyvézt znovu? A kolikrát? To se tedy obecní pokladna prohne výdaji za projetý benzín. Ono těch Ferdů ve větším městě mohou být i desítky. Tak tedy zavřít? Jenže k tomu už by muselo být pravomocné soudní rozhodnutí. Vyhozen dveřmi, už je oknem zpátky –  zatracený potížista soud.

Každá země má prý nějaký ten svůj Kocourkov. My jsme lepší, my teď budeme mít v celé zemi Řápkov, polepšovnu mravů! A ještě se zaručeným receptem!

PhDr. Miroslav Hudec, psycholog