Kdo zálohuje výkon Temelína?

Pan Němeček z Energetického regulačního úřadu hořekuje nad rychlým růstem počtu fotovoltaických elektráren a nad tím, co nás to bude stát („Solární elektrárny zdražují proud o stovky“, Právo 26.10.).

Nechci problémy spojené s rozvojem fotovoltaiky nijak zlehčovat, ale přece jen se mi zdá divné to jednostranné zdůrazňování jejích záporných stránek. Vždyť na druhé straně jsme neustále strašeni, jak užuž bude elektřina div ne na příděl, jak je tudíž nutno honem, honem budovat nové zdroje, Temelín dostavět, těžební limity v severních Čechách prolomit.

A když se lidi chytí iniciativy, a začnou ty zdroje bez velkého otálení sami stavět, zas je to špatně. Že prý z toho mohou mít obrovský zisk. A že se to promítá do ceny elektřiny. Náhle to vadí. Proč zrovna v tomto případě? Vždyť dostavba Temelína má stát podle některých zdrojů až 500 miliard korun. A jak jinak než v ceně elektřiny získá investor tak obrovské peníze (plus i nějaký ten zisk) zpět?

Zdá se mi, že pan Němeček neměří všem stejným loktem a že používá nefér argumenty. Takový je i ten o nutnosti budovat náhradní zdroje pro případ špatného počasí, kdy je výkon fotovoltaických elektráren nižší. Zajímalo by mě, jak se zálohuje třeba Temelín, jehož jeden blok o výkonu přes 1 000 MW, tedy desetkrát větším než všechny naše fotovoltaické elektrárny dohromady, byl řadu týdnů odstaven z provozu.

A jestli, jak říká pan Němeček, by fotovoltaické elektrárny mohly mít během dvou až tří let celkový instalovaný výkon 2 000 MW, pak by asi nebylo nutno dostavovat další dva bloky Temelína o stejném výkonu, které by se navíc zřejmě nezprovoznily před rokem 2020.

Nefouká náhodou vítr z této strany?

30.10.2009 Vytisknout Vytisknout
Zpět do sekce Publicistika
(c) Šimon Lomič (simon.lomic@volny.cz)

Zvětši Zmenši