Nepokradeš! Ani volebních hlasů bližního svého.

Petr Uhl („Jak ošidit demokracii“, Právo 30.12.) to píše ještě ohleduplně, když mluví o pouhém šizení demokracie.

Avšak ve skutečnosti je to obyčejná krádež, když voličův hlas kandidátce straně XY si pomocí šikovně „upraveného“ volebního zákona přivlastní strana jiná. A nic na tom nemění fakt, že je tento zlořád i jinde ve světě rozšířený. Krádež ještě nepřestává být krádeží proto, že krade kdekdo. A že lze pro tu zlodějnu nalézt lecjaké vznešené odůvodnění? Myslím, že takové by pro svou bohu a lidem nelibou činnost našel i kdejaký průměrně inteligentní kapsář. Přesto, chycen, trestu zpravidla neujde.

Ujít by mu neměli ani zloději voličských hlasů. Když ne jinak, tak aspoň tím, že nedostanou žádné hlasy od nás.

5.1.2010 Vytisknout Vytisknout
Zpět do sekce Publicistika
(c) Šimon Lomič (simon.lomic@volny.cz)

Zvětši Zmenši