Pan ministr Drobil má potřebu vymezit se proti předchozímu vedení Ministerstva životního prostředí („Ideologie škodí ochraně přírody“, LN 10.8.). Ukázat, že předtím tam chránili přírodu nesprávně, zato teď už můžeme být klidní. Nebezpečí, které nám hrozilo, je zažehnáno.
Jenže jaké nebezpečí, když sám pan ministr připouští, „ne..že bychom měli s Martinem Bursíkem natolik rozdílné cíle“? Ledaže právě to by bylo tím nebezpečím. Všeobecně se i od pana ministra očekává, že nové koště lépe mete. Ale těžko takové očekávání splnit, když úřad standardně funguje, když vy jste se celý dosavadní život zabývali úplně jinou problematikou, a když víte, že stačí jeden nešikovný krok nebo výrok a …
A pro jistotu jim strčit do pusy nějaké cukrátko: „mým heslem je chránit přírodu pro člověka.“ Takhle obecně to zní hezky a nedá se proti tomu nic namítat. Jenomže „podnikatel“, který si nechá v Německu zaplatit za to, že k nám doveze tamní odpady, v české přírodě je pohodí a třeba zamoří zdroj pitné vody, to je přece taky člověk. Stejně tak majitel lesa, který ze zištných důvodů nechá ilegálně naříznout stovky stromů, které podle zákona měly ještě padesát let růst, aby se musely pokácet, protože jinak by ohrozily bezpečí jiných lidí. Nebo někdo, kdo do té přírody vypouští různé smrady a jedy, protože se mu nechce platit za jejich bezpečnou likvidaci.
Nedomnívám se, že by pan ministr nevěděl, že přírodu je jistě třeba chránit pro lidi, ale právě proto i před některými lidmi, rozhodně před některými jejich činnostmi. I za pomoci promyšlených zákonů, které nebudou účelově změkčovány. Ale z nějakých důvodů o tom mlčí. Protože ti „někteří“ jsou mocní a vlivní? A protože by případně mohli i jeho označit za ideologa škodícího ochraně přírody?