Budeme zase čekat s čepicí v ruce?

O chystané novele stavebního zákona lze jistě vést mnohé teoretické úvahy (viz „Mravné naschvály“, LN 28.6.), třeba o tom, kdo co brzdí, koho současný rozsah účasti občanů ve správních řízení údajně poškozuje, ale podstatu navrhované změny stejně nejlépe objasní praktický příklad. Pan náměstek Kalous uklidňoval obavy z novely i tím, že se prý rozšíří možnost občanů vyjadřovat se k územním plánům, v nichž musí být důležité stavby vyznačeny, a že bude zachována jejich účast v územním řízení, které s konečnou platností rozhodne, zda nějaká kontroverzní  stavba na daném místě bude.


Již řadu let se chystá jihozápadní obchvat České Lípy, součást přeložky silnice I/9. V místní části Obecní les, sloužící jako příměstská rekreační oblast, bude křížit Svojsíkovu stezku, kudy denně projdou pěšky, na kole, na bruslích, s kočárky stovky Českolipáků. Není se asi třeba rozepisovat o důsledcích možných střetů. Proto regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život jako řádný účastník územního řízení navrhla, aby křížení bylo mimoúrovňové, jednoduchým bezbariérovým podchodem, jakých jsou tisíce. V miliardové investici by to znamenalo navýšení ceny o několik promile. Zdejší stavební úřad však tento návrh zamítl s tím, že podchod není ve schváleném územním plánu. Ale protože i úředníkům bylo jasné, jaké nebezpečí tady hrozí, navrhli jiné „řešení“. Cykloprovoz a pěší provoz se převede ze stinné a klidné Svojsíkovy stezky o kilometr dál, na frekventovanou, prašnou Dubickou ulici přímo v centru průmyslové zóny, kterou bude obchvat křížit nadjezdem. Proti takovému rozhodnutí jsme se odvolali ke krajskému úřadu. Ono mimo jiné je i v rozporu s technickými normami pro budování cyklotras a cyklostezek. Dle nich mají být vedeny pokud možno odděleně od motorového provozu. Stavební úřad navrhl pravý opak. Krajský úřad odvolání zamítl, ale nedoporučil ani řešení navrhované městským stavebním úřadem. Doporučil za prvé prosadit nejprve podchod do nového územního plánu, a za druhé,  požadavek na jeho doplnění do projektu uplatnit při stavebním řízení. Prvé se po dosti zdlouhavých peripetiích podařilo, díky nečekané shodě okolností  a také díky tomu, že dva členové pobočky byli v té době zároveň městskými zastupiteli.

 

Problém je totiž v tom, že při tvorbě nového územního plánu mají obyčejní občané hlas pouze poradní. Přát si a připomínkovat mohou cokoliv. Ale záleží  na zpracovateli, zda to do územního plánu včlení. Když to neudělá, když to neudělají zastupitelé, a územním plán je záležitost tak složitá, že zastupitelé, nemají-li na některé části opravdu zvláštní zájem, se zpravidla nechají přesvědčit zpracovatelem, má občan smůlu. Nadto, právě pro složitost tohoto dokumentu, který obsahuje tisíce a tisíce údajů, může i zkušený člověk snadno přehlédnout nějakou časovanou bombu. A účast v územním řízení? Vždyť minimálně v některých případech má být pro zjednodušení sloučeno s řízením stavebním. Kdo pak rozhodne, jestli se občané a jejich sdružení mají právo stát jeho řádnými účastníky?

 

Ale vraťme se ke křížení cyklostezky s frekventovanou silnicí. Konečné řešení by tedy mělo padnout ve stavebním řízení. Toho se však již nebudeme smět účastnit, bude-li novela stavebního zákona schválena. Budeme moci jen doufat, že příslušný správní úředník, investor a další budou pamatovat na veřejný zájem, na bezpečí občanů, že jako již tolikrát nepřeváží nějaký jiný zájem. Ale konkrétně už pro to nebudeme moci dělat nic. Jen pokorně čekat s čepicí v ruce…

Nový autor 10.7.2011