„Ti kluci nejsou rasisti“, reagují býchorští na čin místních nepoučitelných („Útočníci dostanou menší tresty“, LN 14.7.). Vyřvávání rasistických hesel, doložené výpovědí svědků, následné vhození zapálené pochodně do bytu rómské rodiny, fyzické i internetové kontakty na neonacistické skupiny, které se svým rasismem nikterak netají, je tedy co?
Když býchorští tvrdí, že nic z toho není rasismus, pak by měli říci, co tedy podle nich rasismus je. Až když by ten dům shořel jako ve Vítkově, až kdyby tam došlo k těžkému popálení dítěte? Nebo dokonce až by někdo z postižených zaživa uhořel? Až by od hořící bytovky chytly další domy a popelem lehla půlka vesnice? Nebo by se ve snaze za každou cenu omluvit neomluvitelné dokonce i pak vina hledala především na straně obětí? Opět jako ve Vítkově.
Je mi líto, ale když někdo jako rasista mluví, když se někdo jako rasista chová, tak to prostě rasista je. A čím déle budeme schovávat hlavu do písku, tím hůře to nakonec dopadne. Tím více mravní spodiny se k podobným útokům odváží, a nakonec obětmi nemusí být jen ti Rómové. Nakonec to může být kdokoliv z nás, dokonce i z těch, kdo se dnes útočníků zastává. Stačí k tomu málo, třeba jen náznak kritiky násilníků.
A nebo je všechno jinak, a býchorští a nejen oni ve skutečnosti s podobnými útoky tiše sympatizují? V takovém případě by ovšem bylo načase poohlédnout se po vhodném místu k emigraci .