Pan Hanzlíček je s problémem kůrovce hotov raz dva („Špatný zákon, velké emoce“, Právo 4.8.). Věc je jasná, kácet se musí, proti jen nějakých 10 členů Duhy a ubohé děti, které z hlouposti a pro pár korun v blokádě kácení pomáhají. Změnit zákon, který povolí kácení všude, když někdo usoudí, že je to nutné, a bude klid.
Nevím, jaký je pan Hanzlíček odborník na problematiku kůrovce, ale když si pročítám seznam signatářů výzvy proti kácení (www.sumavskavyzva.cz), najdu tam vedle stovek jmen obyčejných občanů i jména desítek přírodovědců, včetně těch ze Šumavy, najdu tam jméno předsedy Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radima Šráma a další a další. To všechno jsou jen zavilí aktivisté? Nebo snad hloupé děti?
Se stejnou oprávněností by bylo možno tvrdit, že neklid na Šumavě vyvolávají především kmotři (politicko-ekonomická lobby), kteří se tam snaží prosadit své ekonomické zájmy, a sama existence národního parku jim v tom překáží. Kteří vytrvale šíří dezinformace o funkcích NPŠ a poplašné zprávy o již již nastávající katastrofě. Divme se, že taková dlouhodobá, vytrvalá psychologická masáž dokáže vyvolat v lidech silný pocit ohrožení, a že ti nyní reagují, jak reagují.
Jsem přesvědčen, že klid na Šumavě nastane tehdy, až se problém přestane politizovat, až tam přestanou hrát roli nejrůznější postranní zájmy, až zkrátka národní park bude zase národním parkem v tom smyslu, jako solidní národní parky na celém světě. Novely a novely novel zákonů samy o sobě nepomohou. Vždyť i ten současný (114/1992 Sb.) je podle názorů mnohých porušován. Jaká je záruka, že s jakoukoliv jeho novelou to bude jinak?