Vypadají dost jednoznačně výsledky toho výzkumu STEM („Pro jadernou energetiku jsou tři čtvrtiny Čechů“, Právo, 7.12.). Ovšem pouze pokud o nich uvažujeme bez přihlédnutí k dalším souvislostem.
Je všeobecně známo, že rozvoj atomové energetiky se mimo jiné neobejde bez úložišť jaderného odpadu. Jeho umístění ale na svém katastru odmítá většina obcí. Konají se kvůli tomu demonstrace občanů, místní referenda. Jedno z nejbližších se chystá na 11. a 12.ledna v Bukově na Žďársku a bude spojeno s termínem prezidentských voleb. Dost bych se divil, kdyby dopadlo jinak než ta dosavadní. Mimochodem, v anketě, která v této souvislosti probíhá, se z dosavadního více než tisíce respondentů přes dvě třetiny vyslovily i proti pouhému geologickému průzkumu. Tedy obrácený poměr hlasů než ve výzkumu STEM.
Podobně se většina obyvatel Podještědí staví i proti pouhé úvaze, že by se zde někdy v budoucnu mohla těžit uranová ruda. A nová vládnoucí koalice Libereckého kraje sděluje ve svém programovém prohlášení doslova: „Nepodpoříme zahájení nové těžby uranu v Podještědí…“
Co z toho všeho vyplývá? Podle mého jednoznačně to, že lidé, kteří se ve výzkumech veřejného mínění rozhodují pro jadernou energetiku, činí tak, aniž jsou si vědomi všech souvislostí a dopadů, které to přinese. Není ovšem jejich vinou, že k tomu nemají dostatek vyvážených informací.
P.s. doplňkové sdělení, že mezi stoupenci jaderné energetiky převažují muži, lépe materiálně zajištění, s vyšším vzděláním, je dosti typické. Lidé s těmito charakteristikami jsou totiž ochotni přijímat i v běžném životě větší míru rizika než zbytek populace.
PhDr. Miroslav Hudec, psycholog