Obě fotografie byly pořízeny v týž den u téže silnice I/9, prvá v Dubé, druhá o pár kilometrů dál na Podolci. A přece by se těžko hledal výmluvnější doklad, jak odlišná může být představa o funkci zeleně podél našich cest a silnic.
V Dubé byla péčí občanského sdružení Čmelák doplněna alej mladých doubků, kterou město nechalo před léty vysázet u silnice od České Lípy. I na fotografii je patrná profesionalita a pečlivost, s jakou byla práce provedena. Tak, jak to bývá samozřejmé v kulturní zemi.
Co ale říct o scéně na druhé z fotografií? A to by se podobných dalo pořídit na těch několika kilometrech mezi Dubou a Jestřebím mnohem více. „Péče“ se zřejmě prováděla tam, kam právě dosáhla pila či křovinořez. Strom na snímku je uříznutý v půli kmene, uřezány jsou větve, které míří k silnici. Že by se upravila celá koruna, aby strom vypadal alespoň poněkud esteticky, že by se pracovníci na ovocných stromech alespoň pokusili o omlazující řez? To bychom asi chtěli příliš.
Na rozdíl od situace v Dubé tady jsou stromy zjevně na obtíž, četné čerstvé pařezy svědčí o tom, jaký je asi konečný cíl – nikoliv úprava a zestetičtění doprovodné silniční zeleně , ale její odstranění pod záminkou, že stromy jsou staré, nemocné, nebezpečné. Však je nám tahle mantra omílána celé roky stále dokola. Ale kdyby to byl pravý důvod, již bychom na těch místech, kde to opravdu platí (rozhodně ne všude), museli vidět vyrůstat zeleň novou, pečlivě opečovávanou. Nebo by tam aspoň staré stromy musely být zahradnicky ošetřeny a upraveny.
Bojím se však, že toho se nedočkáme, pokud se silniční zeleně neujme někdo, komu jde opravdu o ni a o to, aby nejbližší okolí silnic bylo příjemné na pohled i na pobyt. Možná pak řidiči tudy nebudou tak pospíchat, aby už byli pryč, možná sundají nohu z plynu, což může mít na bezpečnost provozu nakonec větší vliv než případná planýrka za pankejty.
PhDr. Miroslav Hudec