Miroslav Hudec

Senát 2008

Vzpomínka na Jiřího Dienstbiera

V sobotu 8.ledna zemřel v nedožitých 74 letech Jiří Dienstbier, původním povoláním novinář, po roce 1968 vyhozený ze zaměstnání a později i vězněný normalizačním režimem, signatář a mluvčí Charty 77. Po Listopadové revoluci 1989 první československý ministr zahraničí, politik, od roku 2008 senátor za ČSSD.

Místní vědí, že Jiří Dienstbier měl blízký vztah k Českolipsku. Koupil si chalupu na Kozlech, a v Karbě u Zahrádek léta žil jeho přítel z disentu JUDr. Ladislav Lis, který zemřel už před 11 roky. Po rozdělení Občanského fóra v roce 1991 na ODS a Občanské hnutí (OH) byl Jiří Dienstbier zvolen předsedou tohoto hnutí, které se snažilo vytvořit v české v politice umírněný středový proud mezi formující se pravicí a levicí. Vzhledem k vyhraněné polarizaci české společnosti se mu to nepovedlo, stejně jako všem dalším politickým subjektům, které se o to až dodnes pokoušely a pokouší.

V červnu 1992 oba politici kandidovali za OH do tehdejšího Federálního shromáždění, Jiří Dienstbier v Praze do Sněmovny lidu FS a Ladislav Lis v severních Čechách do Sněmovny národů. V průběhu předvolební kampaně Dienstbier přijel přítele podpořit a zúčastnil se 17.května mítinku v Novém Boru (viz snímek). OH se tehdy jen těsně do parlamentu nedostalo, což pak mělo za následek výraznou změnu směru celého polistopadového vývoje.

Jiří Dienstbier se na Českolipsko vracel, jak jen mu to jeho povinnosti dovolovaly, čehož jsme jako členové místní organizace OH pochopitelně využívali ke kontaktům s ním. Při setkání na jeho chalupě na Kozlech v červenci 1995 vznikly další fotografie včetně té, na níž ukazuje chráněné zmije obecné, které se mu usídlily na zahradě a soužití s nimiž mu nikterak nevadilo. Byl zvyklý na mnohem nebezpečnější situace.

Když se chce některému politikovi zalichotit, říká se o něm, že je to obyčejný člověk, lidový, že nezkazí žádnou legraci, že mu sláva nikterak nestoupla do hlavy. Myslím, že o Jiřím Dienstbierovi to platí i bez lichocení. Byl jedním ze stále se zmenšující skupinky těch, pro které byla politika opravdu službou věcem veřejným – psáno malými písmeny.

Nový autor 14.1.2011 Vytisknout