Miroslav Hudec

Senát 2008

Na fosilní zdroje doplácíme více

S obsahem článku Václava Žáka „Vymalovat? Raději zpevnit základy“ (Právo 14. 11.) mohu bez problému souhlasit. Až na jednu „drobnost“, jakkoliv ta s podstatou textu souvisí jen velmi volně. Až na ten závěrečný příklad, jak doplácíme na obnovitelné zdroje. Všichni, včetně lidí, kteří jsou nebo měli by být daleko lépe informováni než běžný čtenář, jsou o jeho pravdivosti přesvědčeni tak skálopevně, že už s ním operují naprosto automaticky a nemají potřebu si ho ověřovat.

A přesto pravdivý není. 12. listopadu zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své výroční zprávě informaci, že naopak opět vzrostla státní podpora fosilních paliv, a to na 544 miliard dolarů ročně, zatímco na ty obnovitelné bylo vynaloženo jen 101 miliard. A to přesto, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie roste a dále růst bude. Ve zmíněné zprávě IEA se uvádí, že v roce 2035 by předpokládaná podpora obnovitelných zdrojů v závislosti na dalším růstu jejich podílu měla stoupnout na 220 miliard. I pak to nebude ani polovina toho, co se dnes vynakládá na zdroje fosilní, jejichž spalování se velmi pravděpodobně podepisuje na zhoršování klimatu planety a na růstu množství ničivých meteorologických jevů.

Tím nikterak neomlouvám ty, kteří zneužívají například státní podporu fotovoltaiky čistě jen k bezprecedentnímu vlastnímu obohacování. Ale měli bychom umět odlišit využití věcí od jejich zneužití. Pravda, třeba u takového nože není těžké pochopit, že je to velmi užitečný předmět denní potřeby, ale že to také může být velmi nebezpečná zbraň. A že ho kvůli tomu nemusíme přestat užívat. U fotovoltaiky už to tak zřejmé být nemusí, což dává dost možností těm, pro které je zneužití podpory fotovoltaiky spíše jen vítaným argumentem proti obnovitelným zdrojům vůbec.                                     

PhDr. Miroslav Hudec, psycholog

Nový autor 21.11.2013 Vytisknout