Diskuse kolem rozšiřování mýtného začíná být nepřehledná. Nikdo nechce platit, dopravci nejméně („Dopravci útočí na Bártův plán“, LN 10.2.), kdekdo má tisíc výmluv, na druhé straně se po ještě neexistujících výnosech natahuje rovněž nepřehledné množství rukou.
Nejčastěji se hovoří, že by se využily na další budování dálniční sítě, aby země „nadále nebrzdila evropskou dopravu“. Zajímavé, můj hloupý rozum došel k závěru (zřejmě mylnému), že platit by měl ten, kdo objednává. Mimochodem, největším objednavatelem moderních silnic, ač se k tomu ve své skromnosti nehlásí, jsou ve skutečnosti automobilky a vůbec hospodářský segment vázaný na automobilismus. Neměl by se právě ten podílet na financování jejich výstavby největší měrou? Vždyť co by si počal se svou každoroční produkcí miliónů aut, kdyby ta auta měla k dispozici dopravní síť, jaká u nás byla dejme tomu na začátku minulého století, tedy takovou, s jakou se až na nevelké výjimky musí spokojit česká železnice? Měl by ty miliardové výdělky, měl by ten hospodářský a tedy i politický vliv, který dnes má? Jistě, možná taky proto tu silniční výstavbu musí místo něj financovat běžný daňový poplatník, včetně toho, který v životě neměl auto.
Kdyby moderní silnice byly budovány ze zisků automobilek, mohl by se výnos z mýta konečně rozdělovat logičtěji a spravedlivěji. Tedy především obcím, přes které automobilová doprava, a zvláště ta frekventovaná, prochází. Musí-li už lidé ve svých obcích přebujelou dopravu trpělivě snášet, a vidle, pokud vím, házeli jeden čas jen po zdivočelých motorkářích v obcích mezi Mělníkem a Dubou, mají právo na spravedlivé odškodné. Tedy, kolik aut obcí denně projede, tolikrát příslušnou částku by dostala do svého rozpočtu. A bylo by už na jejích volených představitelích, zda ji použijí pro rozvoj obce, nebo rozdělí lidem, více těm, jichž se ta doprava dotýká bezprostředně.
Ono se to stejně bude muset řešit. Naštvaní lidé co chvíli někde takovou frekventovanou komunikaci v obci blokují a vynucují si výstavbu obchvatu. Ale peněz na přeložky silnic není a nikdy nebude tolik, aby se uspokojily požadavky všech obcí. Kromě toho, vybudováním obchvatu se odstraní jen ty nejnápadnější nepříjemnosti dopravy, jako je hluk a hrubý prach. Ale už dávno se ví, že neviditelné prachové mikročástice ohrožují zdraví lidí daleko více. A to téměř stejně silně, ať jim jde silnice pod okny, nebo kilometr za obcí. Obecní mýto bude účinnější. On si každý dvakrát rozmyslí, jestli má se svým přibližovadlem courat mýtnou branou sem a tam pokaždé, když si zapomněl koupit cigarety. A provozovatelé tranzitní dopravy si možná vzpomenou, že snad u nás existovalo cosi jako přeprava těžkých nákladů po železnici, a že to přece jen mělo něco do sebe. Takže lze očekávat i pokles zbytečné dopravy a s tím i absolutního množství škodlivin v ovzduší, snížení hladiny hluku. Divil bych se, kdyby v takovém případě tlak na budování nových obchvatů nepolevil. A kdybychom v konečném důsledku neušetřili vedle zdraví i mnohou miliardu.