Náhodné souvislosti?

Aleš Honus uvádí v článku „Žhářský trojúhelník – Praděd, Vítkov, Karviná“ (Právo 22.4.), že ve jmenované oblasti došlo od roku 1996 k jedenácti ze čtrnácti všech v České republice evidovaných, rasisticky motivovaných žhářských útoků.


Zároveň se ale Vítkovští včetně starosty do médií celkem jednomyslně vyjadřují, že v obci žádné větší problémy s rómskou menšinou nejsou.

Jenže jedna věc jsou konkrétní problémy jako motiv násilí, druhá jeho uměle podněcování extrémistickými uskupeními v podstatě z ideologických a politických důvodů, jak jsme toho v poslední době svědky v této zemi. Napadlo mne proto pokusit se zjistit, jakou podporu asi mohou mít extrémistické strany v obci. Lze na to usuzovat i podle výsledků voleb.

Ty zatím poslední byly krajské, v říjnu 2008. Kandidovaly v nich mimo jiné i Národní strana (NS) a Dělnická strana – za zrušení poplatků ve zdravotnictví (DS), což je koalice Dělnické strany a vcelku neznámé Demokratické strany sociální spravedlnosti. Když porovnáme výsledky těchto dvou volebních stran v Moravskoslezském kraji, v okrese Opava a přímo ve Vítkově, zjišťujeme pro NS 0.28%, 0.21% a 0.46%. Pro DS pak 1.0%, 1.11% a 1.17%. Myslím, že s klidným svědomím můžeme vyloučit, že by DS (a právě ve Vítkově) lidé volili kvůli poplatkům. To by totiž stejně jako jinde dali přednost ČSSD.

Národní strana kandidovala i v parlamentních volbách v roce 2006, v Moravskoslezském kraji získala 0.24% hlasů, v okrese Opava 0.19%, přímo ve Vítkově 0.24%. Konkrétně měla NS ve Vítkově v roce 2006 sedm voličů a v roce 2008 osm.

Je tedy dosti pravděpodobné, že extremistické strany mají v obci přece jen větší a stálejší podporu než jinde a než se dává najevo. Rozdíly oproti kraji a okresu pravda nejsou velké, ale za položení některých otázek rozhodně stojí. Například, zda to není tím, že v obci žije a působí více členů a stálých sympatizantů NS a DS. A zda právě to nemůže nějak se žhářským útokem souviset.

Nový autor 24.4.2009