Nic zvláštního, je to spíš pravidlo, že když někdo chystá nějakou obmyslnost a tuší, že se pohybuje po ledě, který se s ním snadno může probořit, začne pro jistotu co nejostřejší kanonádou. S cílem odpůrce předem podrtit tak, aby se ani neopovážili bránit. Stejně i pan poslanec Kobza (SPD) při projednávání návrhu, který má povolit pití alkoholu vodákům.
„Vodáci jsou prezentováni jako tlupa nesvéprávných alkoholiků, což není pravda“, měl se vyjádřit podle sobotního Práva („Alkohol na vodě do druhého čtení“, 8. 12. 2018).
Jenže nešika postavil na ledě i ten kanón. A už je i s ním po krk ve vodě. Jsme snad všichni jedna tlupa zlodějů a zločinců jen proto, že máme trestní zákoník, který trestá krádeže a další trestné činy? Jsou snad myslivci tlupa alkoholiků jen proto, že musí před každým honem povinně dýchnout do balónku?
Ve skutečnosti většina z nás nekrade a neloupí, ale trestní právo nás alespoň trochu chrání před těmi, kdo kradou a loupí bez zábran. Většina myslivců určitě nejde na lov vrávoravým krokem a nevidí kolegy dvojmo. Stejně tak i většina vodáků jsou normální, slušní lidé a zákaz alkoholu tu slušnou většinu chrání před těmi druhými.
Jsem přesvědčen, že stejný názor mají i odpůrci alkoholu na vodě. A že je pan Kobza svým výrokem docela sprostě pomlouvá. Pomlouvá ty (včetně ministrů dopravy a zdravotnictví), kdo si více než jiní uvědomují, jaké riziko alkohol – a nejen na té vodě – představuje.
Nevím, jestli na tom má nějaký osobní zájem, nebo jestli jen podlézá tomu horšímu v lidské povaze. Nemusíme být „nesvéprávní alkoholici“, aby alkohol na vodě způsobil nějaké neštěstí. Prostě jsme jen lidé a tu a tam rádi podlehneme pokušení. Platí to v celé historii lidstva. I proto si od dávnověku každé lidské společenství stanovovalo nějaká pravidla, která ta pokušení regulovala. Včetně pokušení alkoholu.
Podle většiny statistik už tak patříme k největším pijákům v Evropě. Jen loni činila spotřeba ČISTÉHO alkoholu skoro 12 litrů na hlavu – „čestné“ druhé místo za Litevci. Začít mluvit o důsledcích, třeba rodinní poradci by mohli vyprávět!, autoři těch nejděsivějších hororů by možná sekli se řemeslem.
Nemáme snad, vodáci nevodáci, bohatě jiných příležitostí, když už si chceme dát pivo, „frťana“ nebo skleničku vína a když to můžeme udělat, aniž bychom ohrožovali životy svoje i druhých?
Když tak o tom přemýšlím, není to nakonec paradoxně pan poslanec Kobza, kdo prosazováním alkoholu na vodě se snaží z vodáků udělat partu alkoholiků? Tím hůře, jestli si to neuvědomuje.