Fotovoltaika a uran

Musím se přidat k paní Heidlerové („Co nechceme vidět“, LN 1.11.), že možná příliš zdůrazňujeme na fotovoltaice to negativní, že klasicky vyléváme s vaničkou dítě. A připomněl bych, že třeba právě Lidovky vždy tohle kritizovaly a zdůrazňovaly, že zneužít se dá všechno, připomeňme třeba zbraně a automobilismus, a že to nemůže být argument proti věci samé.
A trochu se přitom zapomíná, že stejné nebezpečí zneužití se týká i atomové energetiky, včetně atomového paliva, uranu. Jsou to už dvě desítky let, co oficiálně skončila jeho těžba ve strážsko-hamerské oblasti v severních Čechách. Už dvacet let tam probíhá takzvaná sanace (mimo jiné čištění kyselinou sírovou zamořených podzemních vod), která měla podle původních vyhlášení trvat třicet let, ale nyní se už mluví o dalších třiceti. Zatím stála několik desítek miliard korun, nejnovější odhady hovoří o celkem čtyřiceti, ale moc bych se divil, kdyby to byla cena konečná. A samozřejmě, že jdou ty peníze ze státního rozpočtu, tedy z našich kapes.
Navíc, co se skutečně děje v této zdevastované ne-krajině, nikdo nezasvěcený neví. Každou cestu, ale pomalu každou lesní pěšinu tu stále lemují kilometry funkčního potrubí, někdy vedeného dvojmo i trojmo, a pečlivě udržovaného, stále jsou tu v činnosti nejroztodivnější zařízení, stále je tu nutno uhýbat firemnímu automobilovému provozu jako na nějaké frekventované silnici. Kdyby nám nebylo řečeno, že uranový průmysl je tu v útlumu, nepoznali bychom to.
A nezasvěcení tu zřejmě nejsou moc vítáni. Šli jsme před nějakým časem od průrvy Ploučnice u Novin pod Ralskem na oblíbený turistický cíl Stohánek u Hamru na Jezeře. Sice jsme trochu bloudili, ale na mapě jde o volně přístupnou oblast, a tak nás dost zarazilo, když nás několikrát oběma směry minul týž džíp s logem uranového průmyslu. Nakonec nám nadejel a zastavil. Jeho řidič vystoupil a začal se vyptávat, zda jsme zaměstnanci. Po pravdě jsme mu řekli, co a jak. Choval se velmi zdvořile a slušně, ale řekl, že se nacházíme v areálu podniku (musí tedy ten areál zabírat plochu mnoha tisíc hektarů), naskládal nás pět a jednoho psa do džípu a vyvezl na cestu ke Stohánku.
Fotovoltaiku zneužili kšeftaři, jimž čerta starého záleží na životním prostředí. Asi i proto se převážná část veřejnosti domnívá, že lepší je spolehnout na dostavbu Temelína, spolehnout se na atomovou energetiku. Silně mi to připomíná to prvotní nekritické nadšení pro obnovitelné zdroje.
